Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ptakopysk podivný

25. 9. 2007

Ptakopysk podivný je malý savec, vyskytující se ve východní části Austrálie, je to jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata. Je to jediný reprezentant čeledi ptakopyskovitých.Obrazek

Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, nejstarší pozorovaný jedinec přežil o rok déle. V zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let. Fyziologie ptakopyska je unikátní. Jeho metabolismus je v porovnání s ostatními savci pozoruhodně nízký, s průměrnou tělesnou teplotou okolo 32 °C místo běžných 38 °C pro placentální savce. Tělo a široký plochý ocas ptakopyska jsou pokryty hnědou kožešinou. Nohy má opatřeny plovací blánou a jeho velký “gumový” čenich připomíná spíše než nějakého jiného savce, kachnu. Hmotnost se pohybuje od jednoho kilogramu až lehce přes dva kilogramy. Tělo je dlouhé 30 až 40 centimetrů, ocas je dlouhý 10 až 15 cm u samců, a 8 až 13 cm u samic. Samci jsou přibližně o třetinu větší než samičky. Zajímavé je, že v různých regionech je průměrná velikost značně odlišná, ačkoliv se nezdá, že by se tato vlastnost vztahovala k nějakému klimatickému pravidlu.

Mladí ptakopyskové mají trojhroté stoličky, což je jeden z charakteristických znaků savců. Dospělý jedinec nemá zuby. Ptakopysk má nezvyklé rozestavení kostí v ramenním kostním pletenci, včetně jeho “meziklíční” kosti , která je běžná spíše pro plazy či obojživelníky a u žádného jiného savce ji nenajdeme. S plazy má ještě další společný znak, podobné držení těla. Nohy má po straně těla, nikoliv pod ním.

Samci ptakopyska mají jedovaté ostruhy na zadních nohách, které používají v neurvalých územních bitvách a bojích proti svým sokům. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje nesnesitelnou bolest a otoky, které můžou vytrvat i po několik měsíců. Jed může být smrtící pro psy

Ptakopysk je noční a obojživelný živočich, obývá malé vodní toky a řeky od chladných tasmánských vysočin a Australských Alp až po tropické deštné pralesy pobřežního Queenslandu. Ve vnitrozemí není jejich rozmístění příliš dobře známo. Obrazek

Ptakopysk je výtečný plavec a většinu času tráví ve vodě. Když plave, od ostatních australských savců ho lze rozeznat podle toho, že nad hladinou nejsou vidět uši. Při plavání má oči pevně zavřené a plně se spoléhá na zbylé smysly. Všechny čtyři nohy ptakopyska jsou opatřeny plovacími blánami. Zabírá předními tlapami, ocas a zadní nohy slouží pouze ke kormidlování.

Ptakopysk je masožravec. Krmí se převážně červy a larvami hmyzu a sladkovodními raky, které vydoluje z říčního dna zobákem, nebo je chytne při plavání. Jeho zobák je velmi citlivý. Díky němu může lovit potravu, aniž by používal zrak. Je to jeden z mála savců, kteří mají elektrocitlivý smysl: je schopen najít kořist na základě rozpoznání slabého elektrického pole, které vysílá každý živočich. Tento smysl má ptakopysk nejvyvinutější ze všech savců.

Když není ve vodě, uchýlí se ptakopysk do krátké, rovné nory

a menší domácí zvířata.Pro člověka je hlavním symptomem otravy okamžitá mučivá bolest. Okolo zranění se rychle vytvoří otok a postupně se rozšíří po celé postižené končetině. Informace z případových studií otravy i z klinicky nedokumentovaných zdrojů ukazují, že bolest se rozvine v dlouhotrvající hyperalgézii, která přetrvá několik dní nebo i měsíců. oválného průřezu. Nora se téměř vždy nachází u břehu řeky kousek nad hladinou, velmi často je skrytá pod ochrannou spletí kořenů. Pro výchovu mladých vykope samička daleko větší a komplikovanější noru, až 20 metrů dlouhou, která je v pravidelných intervalech přehrazena ucpávkou. Na konci tunelu založí hnízdo, v němž jako podklad používá rákosí. Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata, ale snáší vejce v hnízdě. Samice ptakopyska snáší během pozdní zimy či začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až tři kusy). Vejce se na první pohled podobají kožovitým zárodkům hadů a ještěrů. Po asi desetidenní inkubaci se malá holá mláďata přichytí na matku, během této doby neopouští bezpečí nory, neloví. Stejně jako u ostatních savců produkuje matka pro mladé mléko. Ptakopysk však nemá mléčné bradavkyObrazek, ale vylučuje mléko skrz póry ve své kůži. Mláďata sají mléko z břicha matky ležící na zádech. Samec o mláďata nepečuje.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Není tam rozdělení

(neřeš, 5. 2. 2017 18:14)

Neni tam rozdělení

bla

(bla, 20. 1. 2017 19:06)

Nemá to rozdělení

Ptakopysk

(Lukáš, 4. 5. 2016 9:35)

Ptakopysk je tlustoprd.

ptakopisk

(kuba, 14. 10. 2013 12:02)

sparta je nej

Re: ptakopisk

(stepa, 14. 10. 2015 16:08)

jasně

blabla

(kuba , 14. 10. 2013 12:08)

smrdis julko

Re: blabla

(stepa, 13. 10. 2015 10:40)

más pravdu

sexy

(don, 28. 4. 2015 14:02)

ahoj si velmi sexy dívka

ptakopisk

(kristián matta, 11. 2. 2014 16:48)

Ten ptakopisk je bomba že jo.

ptakopysk

(marketa, 6. 12. 2013 19:50)

je podivuhodné že ptakopysk je přece savec ale snaší vajíčka

ptakopysk

(richard, 20. 6. 2013 12:17)

Je to super, pomohlo mi to s úkolem. :-)

on

(Vladik k tomu, 15. 12. 2012 17:28)

taky je ta rána je smtelná

Jeho bránění

(Vladik, 15. 12. 2012 16:56)

Braneni Ptakopisk Podivný kousne pak rána začne krvácet a pálit.

blbost

(p3kj, 10. 12. 2012 19:02)

co to tu tápete za hovadiny

velim zajímavé zvíře

(eva, 18. 11. 2012 10:53)

ptakopysk je super!!

Rekce na ''Honzu''

(Jana M., 20. 10. 2012 16:18)

Vždycky mě potěší, když spatřím příspěvek od velmi sečtělého, patnáctiletého muže, který odsuzuje, aniž by soudil.
P.S. Člověk (tedy.. pokud jím jsi) nikdy nepřečtě DOST...

mé oblíbené zvíře

(jan veringr, 15. 3. 2011 13:59)

je hezký.

4.brezna

(ja nesnasim ptakopysky, 2. 3. 2011 12:29)

ja nesnasim ptakopysky
je mi 15 a uz sem si precet dost
jmenuju se honza

spam

(llllllll||||||||llllllll, 10. 6. 2010 16:25)

spamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspamspam

Možná nevíte

(koudy, 10. 3. 2010 16:32)

Jen tak pro zajímavost. Jed ptakopyska u člověka napadá zejména předstojnou žlážu. Což způsobuje pánům erekci dlouhou několik týdnů až měsíců. Po těchto dlouhotrvajících mukách plných křečí a bolesti člověk může zemřít. Takže svým způsobem je pro člověka nebezpečný.



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA