Historie německého boxera
Původ boxera můžeme nalézt již v dávnověké Asii u tibetského vlka, který byl předkem tibetské dogy. Ty se v průběhu času rozšířily až do Evropy. V Řecku už dlouho před naším letopočtem využíval známý rod Molossů, jehož jméno nyní rasa nosí, těchto odvážných a odolných psů k boji a pastevectví. Postupně se pak tito molossové dostali do Říma a odtud do celé střední Evropy. Zkřížením molossů, britských dog, mastifů a buldoků vznikl bullenbeisser.
Bullenbeisseři se používali k pronásledování a útoku na medvědy, vlky a silné zubry. Podle jejich použití na lov vznikly dva typy: těžký, velký neboli gdaňský a lehký neboli brabantský. Právě zde, u malého, odvážného bullenbeissera začíná prokazatelná historie německého boxera. Aby se malý bullenbeisser osvedčil při lovu divokých prasat a jelenů a při hnaní býků a velkých stád dobytka, musel prokázat sílu, statečnost, vytrvalost, obratnost a také rychlost. Tyto vlastnosti boxerům zůstaly dodnes.
Poté co byly vynalezeny střelné zbraně se od základu změnil život lidí. Ti už nepotřebovali bullenbeissery k lovu a tak sloužil lidem převážně jako věrný hlídač domu. Lidově se mu začalo říkat boxer. Neplánovaným rozmnožováním a křížením vzniklo mnoho rozdílných typů a chov byl zanedbáván. Na konci minulého století se však spojilo několik příznivců, aby se ujali zušlechtění a vymezení tohoto plemene. V následujících letech již pořádali výstavy a od roku 1904 je vedena mezinárodně uznaná plemenná kniha. O rok později byl stanoven chovatelský standart, který až na pár změn platí dodnes.
Náhledy fotografií ze složky Gino